Když chcete utěsnit prostupy instalací, zvyšte požární odolnost stěny > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Dokončení parozábrany před osazením sádrokartonu je klíčové. Vždy ji natáhněte tak, aby lehce visela, a připevněte ji k roštu sponkami nebo hřebíky s těsněním. Místa připevnění pak přelepte páskou, protože i sponky dělají mikroskopické otvory. Před samotným šroubováním sádrokartonu zkontrolujte, že fólie nikde nevyčnívá za profil a nehrozí její poškození hranou desky. Pokud děláte koupelnu svépomocí a osazujete parozábranu až po položení izolace, je dobré si naplánovat pořadí prací. Nejdřív celá konstrukce, pak parozábrana, pak elektrika a teprve potom sádrokarton. Jakmile desky namontujete, už se k fólii nedostanete a případnou chybu neopravíte.

Když už je příčka hotová, změřte výsledek jednoduchým testem. Požádejte někoho, aby v jedné místnosti mluvil nebo pouštěl rádio, a ve vedlejší místnosti poslouchejte. Pokud slyšíte i běžnou konverzaci, hledejte úniky – často je najdete kolem zásuvek, u podlahy nebo v místech, kde se příčka stýká s oknem. Na takové spáry použijte akrylový tmel, nikoli silikon, který po zatvrdnutí neabsorbuje vibrace.

Typickou chybou bývá příliš prudké ohýbání bez navlhčení, což vede k prasklinám. Dalším častým problémem je nedostatečné zpevnění vnější hrany – pokud nepoužijete rohový profil, hrana se snadno otluče. A také nezapomeňte na to, že tmel musíte nanášet v tenkých vrstvách; jedna silná vrstva popraská. Před malováním vždy napenetrujte, jinak se na povrchu objeví tmavé skvrny od tmelu.

Typickou chybou je utěsnění prostupu až po položení kabelů, ale s mezerami mezi jednotlivými vodiči. If you have any concerns with regards to where by and how to use OsvěTlení V ObýVáKu, you can contact us at our own web page. Kabelové svazky musí být proloženy těsnicí hmotou, aby mezi nimi nemohly procházet plameny. Pokud kabely vedou v chráničce, která nevyhovuje požárním požadavkům, je nutné ji buď vyměnit, nebo utěsnit i vnitřní prostor chráničky. Stejně tak u plastového potrubí nezapomeňte na vnitřní těsnění – používají se speciální manžety nebo protipožární vložky, které se vlivem tepla roztáhnou a uzavřou průřez.

Prostupy instalací, ať už jde o potrubí, kabely nebo vzduchotechniku, představují nejslabší místo každé požárně dělící konstrukce. I kvalitní stěna s požární odolností ztrácí svou funkci, pokud skrz ni prochází nechráněný otvor. Plameny a kouř se tak mohou šířit do dalších požárních úseků během několika minut. Správné utěsnění prostupů je proto klíčové nejen pro splnění předpisů, ale především pro skutečnou bezpečnost osob a majetku.

Začněte vyznačením polohy příčky na podlaze a stropě. Použijte laserovou vodováhu nebo olovnici, abyste přenesli body přesně. Připevněte vodicí profily (UD) na podlahu a strop pomocí hmoždinek a vrutů. Rozteč spojovacích prvků by měla být asi 50–60 cm. Do profilů pak zasuňte nosné profily (CD) ve svislé poloze. Rozteč mezi nimi je standardně 60 cm, ale pokud plánujete těžký nábytek na míru na stěnu, snižte ji na 40 cm.

Nakonec si dejte pozor na to, že parozábrana nekončí u stěny. Musí navazovat na parozábranu ve stropě a podlaze, jinak se vlhkost rozšíří do dalších částí domu. V rozích a u styku s betonovou podlahou fólii vytaženou alespoň 15 cm na stěnu a zalepenou. Pokud tam děláte sokl, fólie se skryje pod ním. Nikdy nepočítejte s tím, že to „nějak spraví" sádrokarton nebo obklad. Bez souvislé parozábrany je celý systém jen iluzí. Pokud si nejste jistí, jestli jste vše provedli správně, udělejte si před zavřením stěn test: projděte všechny spoje a přelepte i ty, které vypadají těsné. Jedna malá netěsnost znamená víc než celá desítka metrů fólie navíc.

Problémem bývá i použití obyčejné PE fólie místo parotěsné membrány. Obyčejná fólie sice zabrání průniku páry, ale v koupelně, kde se teploty mění, může kondenzovat na svém vnitřním povrchu. Moderní parozábrany mají navíc schopnost propouštět vlhkost pouze jedním směrem, takže se přebytečná voda odpaří zpět do místnosti. Při nákupu se proto vyplatí vyžádat si materiál, který je určený přímo do vlhkého prostředí. Nezaměňujte parozábranu s pojistnou hydroizolací – to je úplně jiná vrstva, která se dává ze stavební strany. Jejich záměna vede k tomu, že se voda zadrží uvnitř konstrukce a nikam neodejde.

Typickým neduhem je montáž parozábrany až po instalaci sádrokartonu, což vede k tomu, že fólie není souvislá a spoje jsou nekvalitní. Parozábrana se pokládá vždy před osazením desek, a to tak, aby byla mechanicky přichycena k nosné konstrukci. Pokud ji připevňujete na dřevěné latě, použijte sponky, ale ty musí být zatěsněny páskou. U kovových roštů je nutné použít speciální lepicí pásky, které přilnou k povrchu profilů. Po osazení sádrokartonu už nemáte možnost případné nedostatky opravit.