5 zásad prořezávání pokojovek, díky kterým zůstanou husté > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Po očištění rostlinu ošetřete. V hobby potřebách se prodávají přípravky na padlí na bázi síry, draselných solí nebo hydrogenuhličitanu draselného; vždy se řiďte etiketou a dodržte doporučené ředění i interval opakování. Domácí směs z jedlé sody a vody pomůže jen mírně a při špatném poměru může listy spálit, proto je bezpečnější použít jeden prostředek a ten střídat podle návodu. Postřik aplikujte večer, kdy na listy nedopadá přímé slunce, a to i na spodní strany listů, kde houba přežívá nejdéle.

Prvním praktickým krokem je hmatová zkouška. Strčte prst do substrátu do hloubky zhruba dvou až tří centimetrů, u větších nádob i hlouběji. Pokud tam ucítíte vlhko a hlína se lepí na prst, počkejte. Suchý povrch ještě nic neznamená, protože pod ním může být mokro. U malých květináčů pomůže i váha: dobře zalitý květináč je znatelně těžší než ten, který už vysychá. Zvedněte ho před zálivkou a po ní a brzy získáte cit pro rozdíl.

Prořezávání pokojových rostlin není kosmetika, ale zásah do jejich růstu. Každý řez rostlinu buď zmladí a zahustí, nebo ji oslabí a nechá na ní nevzhledné pahýly. Rozhoduje načasování, čistota nástroje a to, kde řez vedete. Nejčastější chyba je stříhat „od oka" a doufat, že to rostlina nějak spraví. Nespraví.

Většina pokojovek pochází z tropického podrostu, kde je světla málo. Přesto je lidé často umísťují na přímé slunce, kde je spálí, nebo naopak do úplného stínu, kde uhnívají. Rozhodující není jen množství světla, ale jeho kvalita a stálost. V tmavé místnosti se daří rostlinám, které mají tmavě zelené listy s velkou plochou – efektivně zachytávají i slabé světlo. Naopak rostliny s pestrými listy potřebují světla více, protože méně chlorofylu znamená menší schopnost fotosyntézy. Pokud chcete mít jistotu, vybírejte z druhů, které jsou známé svou odolností.

Základní pravidlo zní: v koupelně bez okna zalévejte méně, než by odpovídalo běžným doporučením pro daný druh. Rostlina v umělém světle spotřebuje výrazně méně vody, protože fotosyntéza probíhá pomaleji. Pokud se držíte zásady „raději sucho než přelito", přežije většina nenáročných druhů. Před každou zálivkou zkontrolujte substrát prstem do hloubky asi dvou centimetrů. Pokud je vlhký, počkejte.

V zimě a v topné sezoně se vše zpomalí. Rostlina méně roste, méně spotřebovává vodu a substrát schne pomaleji. Tehdy prodlužte intervaly a kontrolujte hmatem častěji než kdy jindy. Na jaře a v létě naopak počítejte s rychlejším vysycháním, Bhakticourses.com zvlášť u rostlin u okna. Pokud si nejste jistí, If you liked this short article and you would such as to receive even more details relating to celý text kindly go to our web-page. použijte obyčejnou dřevěnou špejli zapíchnutou do substrátu: po vytažení ukáže, jak vlhko je uvnitř. Vlhký hrot znamená počkat, suchý znamená zalít.

Typické chyby se opakují. Lidé přesazují do těžkého zahradního substrátu, který v příliš velké nádobě drží vodu jako houba. Další častou chybou je zasypání kořenového krčku, po kterém stonek začne uhnívat. Někteří také přesazují ihned po koupi, kdy je rostlina ve stresu z přepravy – počkejte týden až dva, pokud není květináč doslova rozpadlý. A pozor na přesazování v době, kdy rostlina intenzivně kvete; lepší je počkat na období růstu.

Co prozradí listy a květináč dřív než prst Tučné listy se při nedostatku vody začnou scvrkávat, mohou se lehce zvrásnit nebo ztratit pružnost. Naopak při přelití změknou, zežloutnou a někdy opadají, i když je substrát mokrý. To je klíčový rozdíl: žloutnutí při mokré půdě neznamená žízeň. Dalším vodítkem je drenážní otvor. Pokud z něj po zálivce voda odtéká, ale po hodině je stále v podmisce, rostlina sedí v bažině. Přebytečnou vodu vždy vylijte a nikdy nenechávejte květináč stát ve vodě.

Tučné listy nejsou jen estetická ozdoba. Fungují jako zásobník vody a zároveň jako signál, že rostlina hospodaří jinak než běžná pokojovka. Právě proto většina těchto druhů hyne spíš na přelití než na nedostatek vláhy. Než vezmete konvi, zapomeňte na kalendář a začněte sledovat substrát, váhu květináče a stav listů. Zalévat „každou středu" je nejčastější chyba, protože potřeba vody se mění s počasím, teplotou v místnosti i ročním obdobím.

Na co si dát pozor: netěsné obaly bez odtoku, příliš hutný substrát, který drží vodu jako houba, a zálivka „pro jistotu", když rostlina vypadá unaveně. Únava bývá častěji důsledkem přemokření než žízně. Když si nejste jisti, dejte rostlině o den dva navíc sucha. Tučné listy vydrží krátké období bez vody mnohem lépe než dlouhodobé přemokření kořenů.

Způsob zálivky je stejně důležitý jako její množství. Zalévejte pomalu a rovnoměrně po celém povrchu, dokud voda nezačne odtékat spodem. Tím se substrát navlhčí celý, ne jen horní vrstva. U rostlin s tlustými listy se vyhněte tomu, aby voda zůstávala v paždí listů, kde může podporovat hnilobu. Pokud máte pochybnosti, raději zalijte vydatně a méně často než po troškách každý den. Střídání sucha a vydatné zálivky těmto druhům sedí lépe než trvale vlhký substrát.