Co rozhoduje o tom, že zelí zůstane křupavé a nezkazí se?
페이지 정보

본문
Co se rychle kazí a co vydrží Ne každá potravina snáší stejné podmínky. Brambory a cibule potřebují tmu, chlad a proudění vzduchu, ale nesmí být u sebe – jinak začnou klíčit a hnít. Naopak rajčata, okurky a banány do spíže nepatří vůbec, protože chlad a vlhko jim škodí. Mouka, rýže a těstoviny vydrží dlouho, pokud je přesypete do uzavíratelných nádob. Papírové sáčky totiž nasávají vlhkost a lákají moly. Koření ztrácí aroma ve světle a teple, proto ho skladujte v neprůhledných uzavřených dózách, ne v průhledných skleničkách na parapetu.
Typická chyba je přeskládat spíž jednou a pak už se o ni nestarat. Zásoby se spotřebovávají nerovnoměrně a vzadu zůstávají staré věci. Řešením je princip, kdy nové potraviny dáváte vždy dozadu a starší dopředu. Jednou za měsíc pak projděte regály a vytáhněte vše, co se blíží konci trvanlivosti. Tyto potraviny dejte do košíku na viditelné místo nebo je rovnou naplánujte do jídelníčku. Zabráníte tak tomu, rekonstrukce koupelny krok Za Krokem že za půl roku vyhodíte několik balení, která jste mezitím zapomněli.
Nejčastější chybou je vkládání mokrých sklenic. Kapky vody se v suchém prostředí mění na páru, která může sklo poškodit, a vlhké dno navíc prodlužuje dobu potřebnou k prohřátí. Další častou chybou je příliš vysoká teplota. Nad 200 °C už hrozí deformace tenkostěnných sklenic a u některých typů skla i prasknutí. Někteří také sterilizují sklenice společně s víčky, což gumová těsnění nevydrží. A konečně, vytažené sklenice se nesmí pokládat na studenou mramorovou desku ani na mokrý hadr.
Kde vzít kyselost, která neští
Pyré je univerzální základ. Rajčata omyjte, rozpulte a vydlabejte semínka i šťávu. Dužinu rozvařte na mírném ohni, dokud nezměkne. Poté ji protlačte přes síto nebo rozmixujte a přiveďte k varu. Horké pyré plňte do sklenic, nechte 1 cm pod okrajem, zavíčkujte a sterilujte při 100 °C po 30 minut. Pokud chcete pyré hustší, nechte ho před plněním odpařit. Pozor na připálení – míchejte ode dna. Řídnutí po vychladnutí znamená, že bylo málo vařené nebo příliš zředěné vodou.
Zelí nakrouhejte na tenké proužky, nejlépe na mandolíně nebo speciálním struhadle. Silné plátky se hůř prokvasí a zůstanou tuhé. barvy stěn do obýváku nádoby vrstvěte zelí, prosejte solí a důkladně ho rukama nebo tloukem mačkejte, dokud nepustí šťávu. Tento krok se nesmí přeskočit. Pokud zelí po 10–15 minutách tlačení není ponořené ve vlastní šťávě, přidejte trochu převařené a vychladlé vody s malým množstvím soli.
Nejčastější chyba je příliš dlouhá sterilace. Rajčata se pak rozvaří a změní se v kaši. Další chyba je studený nálev – ten se neprohřeje a víčko po čase odskočí. Pokud se tak stane, obsah vylijte, sklenici vyhoďte a začněte znovu. Nikdy nepoužívejte poškozená víčka.
Jak na celé plody ve sladkokyselém nálevu Vyberte pevné, menší rajčata, ideálně odrůdy typu „vajíčko" nebo třešňová. Větší plody zbavte stopky a špičkou ostrého nože udělejte do slupky dva zářezy do kříže. Slupka pak při zavařování nepraskne. Rajčata naskládejte do čistých sklenic co nejtěsněji, ale opatrně, abyste je nezmáčkli. Připravte nálev: na litr vody dejte 200 ml octa, 2 lžíce soli, 3 lžíce cukru, pár kuliček nového koření, bobkový list a hořčičné semínko. Nálev nalijte horký, ale ne vroucí, aby rajčata nezměkla. Sklenice zavíčkujte a sterilujte při 85 °C po dobu 20 minut. Nechte pomalu vychladnout.
Rajčata ze zahrady dozrávají najednou, a než se nadějete, máte jich na stole víc, než dokážete sníst. Zavařování je nejjednodušší způsob, jak úrodu uchovat barvy stěn do obýváku zimy. Záleží ale na tom, jakou podobu zvolíte – celé plody, pyré, nebo omáčku. Každá má jiná pravidla a jiné chyby, které se do ní snadno vloudí.
Teplota a doba kvašení rozhodují o chuti Ideální teplota pro kvašení je 18–22 °C. Při nižší teplotě kvašení trvá déle, při vyšší se zelí rychleji okyselí, ale změkne a může chutnat ostře. První tři dny nechte nádobu při pokojové teplotě a každý den zelí propíchněte čistou tyčkou, aby unikly plyny. Poté ji přeneste do chladnější místnosti s teplotou kolem 15 °C. Hotové je obvykle za 3–6 týdnů. Během kvašení musí být zelí vždy ponořené pod hladinou šťávy. Použijte talířek zatížený sklenicí s vodou nebo speciální kvašákovou zátku.
Kysané zelí vzniká mléčným kvašením, při kterém bakterie rodu Lactobacillus přeměňují cukry na kyselinu mléčnou. Ta snižuje pH pod 4, čímž konzervuje zelí a potlačuje nežádoucí mikroorganismy. Křupavost a zdravotní přínos závisí na dvou věcech: na správném poměru soli a na teplotě. Sůl se používá v množství 2–2,5 % hmotnosti zelí, tedy 20–25 g na kilogram. Méně soli znamená měkké zelí a riziko plísní, více soli zpomalí kvašení a zelí bude přesolené.
Should you adored this informative article as well as you would like to obtain more details with regards to https://www.ancienttypewriters.de/index.php?title=5_kroků,_jak_Zavařit_Meruňky_na_kompot_i_džem_bez_Chyb generously pay a visit to our own webpage.
- 이전글Co získáte, když využijete roh u sprchového koutu 26.09.14
- 다음글Uncover the Premier Gaming Experience at Our Casino 26.09.14
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.
