Když zavařovací hrnec šetří čas, dvoufázová sterilace sklenic > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Od nápoje po pečení: konkrétní postupy Nejjednodušší je sirup naředit vodou nebo sodovkou. Poměr závisí na původní sladkosti — začněte jedním dílem sirupu na tři díly vody a podle chuti upravte. Přidejte plátek citronu, větvičku máty nebo trochu zázvoru. Vznikne osvěžující limonáda, která je levnější a méně chemická než kupované nápoje. Pokud chcete teplý nápoj, ohřejte sirup s vodou a přidejte hřebíček nebo skořici. Nikdy sirup nevařte dlouho, ztratil by aroma.

Typická chyba je přeskládat spíž jednou a pak už se o ni nestarat. Zásoby se spotřebovávají nerovnoměrně a vzadu zůstávají staré věci. Řešením je princip, kdy nové potraviny dáváte vždy dozadu a starší dopředu. Jednou za měsíc pak projděte regály a vytáhněte vše, co se blíží konci trvanlivosti. Tyto potraviny dejte do košíku na viditelné místo nebo je rovnou naplánujte do jídelníčku. Zabráníte tak tomu, že za půl roku vyhodíte několik balení, která jste mezitím zapomněli.

Jak postupovat při vaření a plněn

Po otevření sklenice kompotu zbývá sladká tekutina, kterou většina lidí vylije. Přitom jde o hotový sirup, jen trochu naředěný. Obsahuje cukr, ovocné kyseliny a aroma, které se dají využít v kuchyni i při přípravě nápojů. Než ho vylijete, zkuste ho přecedit přes jemné sítko nebo plátno. Zbavíte se zbytků dužiny a získáte čirou tekutinu, která vydrží v lednici i několik týdnů.

Dvoufázová sterilace znamená, že sklenice nejprve prohřejete a zbavíte hrubých nečistot, a teprve potom je vystavíte plnému sterilizačnímu režimu. Zavařovací hrnec k tomu potřebujete jen jeden, ale musí mít poklop, rošt nebo síto a teploměr, který ukazuje skutečnou teplotu uvnitř. Bez teploměru seřiďte alespoň dobu podle varu, ale spoléhat na něj je slabší než měřit. První fáze není sterilace, jen příprava: sklenice musí být čisté, suché a bez zbytků etiket.

Ve slané kuchyni se sirup uplatní při dušení masa nebo pečení zeleniny. Šťáva z kompotu dodá kyselost a lesk. Podlijte jím kuře, krůtu nebo vepřovou pečeni místo vody či vývaru. Během pečení maso několikrát přelijte, vznikne tak přirozená omáčka. U zeleniny stačí smíchat sirup s olejem a zakápnout jím třeba mrkev nebo červenou řepu před pečením. Pozor na sůl — sladká tekutina může chuť vyvážit, ale nesmí přebít ostatní ingredience.

Základ je solanka. Na jeden kilogram zeleniny počítejte přibližně 20 až 25 gramů soli, tedy zhruba dvě až dvě a půl procenta hmotnosti. Nepoužívejte sůl s jódem ani s protispékavými látkami, ty kvašení zpomalují. Zeleninu nakládejte pevně do sklenice, každou vrstvu pořádně přitlačte, aby nikde nezůstala vzduchová kapsa. Pokud zelenina pustí málo vody, zalijte ji stejným poměrem soli rozpuštěným ve vodě. Hladina musí být vždy alespoň dva centimetry nad zeleninou.

Nejčastější chybou je sirup neskladovat správně. Po otevření ho přelijte do čisté sklenice, uzavřete a uložte do lednice. Pokud ho nechcete spotřebovat do několika týdnů, zamrazte ho v malých nádobkách nebo v tvořících se kostkách. Rozmrazený sirup použijte do vaření, ne k přímé konzumaci. Další chybou je zahušťování sirupu moukou za studena — vzniknou hrudky. Vždy nejprve rozmíchejte škrob nebo mouku v malém množství studené vody a teprve pak přidejte do horké tekutiny.

Hotová rajčata se přendají do chladničky nebo do sklepa s teplotou do 10 °C. Nálev musí zůstat nad plody. Sklenice se neuzavírá hermeticky, ale volně, aby unikal plyn. V chladu vydrží 3 až 6 měsíců. Před konzumací se nálev nechá odstát a případně se dochutí octem. If you have just about any inquiries relating to where along with tips on how to work with http://Xn--L1Ae1D.XN--B1Agalyeon.Xn--80adxhks/user/CorazonBeirne/, it is possible to e-mail us with the web page. Rajčata se hodí k masu, do salátů nebo jako příloha. Pokud se nálev zakalí a zapáchá, obsah se likviduje bez ochutnávání.

Špatně uspořádaná spíž se neprojeví hned. Nejprve jen trvá déle, než něco najdete. Později začnete kupovat duplicitně, protože nevíte, co už doma máte. A nakonec přijdete na to, že vám za regálem vytekla láhev oleje nebo že se v rohu množily potravinové moly. Přitom stačí dodržet několik zásad, které vycházejí z toho, jak se jednotlivé potraviny skutečně chovají.

Základem je rozdělit spíž na zóny podle četnosti používání a podle nároků na skladování. Denní potřeby – mouka, cukr, sůl, olej, koření – patří do výšky očí a rukou, tedy do pásma, kam dosáhnete bez předklonu i bez šplhání. Těžké zásoby, jako jsou sklenice s kompoty nebo velká balení obilovin, dejte co nejníž. Lehké a zřídka používané věci, například formy na pečení nebo zásoby na Vánoce, patří nahoru. Tmavé a chladné místo v zadní části spíže je ideální rady pro rekonstrukci brambory, cibuli a česnek.

Druhá častá chyba je plnění sklenic až po okraj. Nechte vždy asi dva centimetry volného prostoru, jinak obsah při varu přeteče, víčko se znečistí a sterilace ztratí smysl. Stejně tak nepoužívejte poškozená víčka s promáčknutým středem, i když po vychladnutí drží. U masa a ryb raději sterilujte dvakrát po sobě s odstupem 24 hodin, což spolehlivě zničí i spory, které první fáze přežily. Hrnec po každém použití vylijte, otřete do sucha a nechte otevřený, aby v něm nezůstala vlhkost a nepáchl.