Proč se angrešt v kompotu někdy rozvaří a jak to zastavit? > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Nejčastější chyby se opakují: příliš hustý sirup, plody natlačené až po okraj, utírání mokrého ovoce a zbytečně dlouhé zavařování. Když těmto čtyřem věcem předejdete, zůstanou kuličky v nálevu volně rozptýlené a při nabírání se budou oddělovat jedna po druhé. Stejný postup funguje i u kompotů z višní nebo třešní, jen je potřeba je předem vypeckovat a spařit o něco déle.

Základem je sklenice s kovovým víčkem, které se dá zajistit. Kov do mikrovlnky nepatří, proto se používají speciální plastová víčka se závitem nebo sklenice s plastovým šroubovacím uzávěrem. Víčko musí mít těsnicí kroužek a musí jít pevně utáhnout. Sklenice plňte maximálně do dvou třetin, nikdy ne po okraj. Potravina musí být tekutá nebo polotekutá — džemy, marmelády, pyré, omáčky. Kousky masa nebo tuhá zelenina se v mikrovlnce nezavaří, jen se přehřejí a zůstanou uvnitř nedostatečně prohřáté.

Sůl není jen chuťová přísada, ale hlavní selektor. If you loved this information and you would such as to get even more info relating to tento článek kindly visit our internet site. Koncentrace 2–2,5 % hmotnosti zeleniny potlačí nechtěné mikroby, ale mléčným bakteriím nevadí. U zelí to znamená 20–25 g soli na kilogram nastrouhané hmoty. U okurek v nálevu se držte 3–5 % roztoku, tedy 30–50 g na litr vody. Slabší nálev nebo sůl „od oka" je nejčastější důvod, proč se sklenice zakalí a povrch chytí plíseň. Silnější solení kvašení zpomalí, ale nezkazí, jen bude trvat déle.

Hotové zelí skladujte ve sklenicích nebo keramických nádobách s těsným víkem. Před konzumací ho můžete propláchnout, pokud je příliš kyselé. Kysané zelí je bohaté na vitamín C, vlákninu a probiotika. Doma vyrobené zelí má obvykle méně soli než kupované a jeho chuť můžete ovlivnit délkou kvašení i teplotou. Vyzkoušejte menší dávku, zapisujte si podmínky a příště upravte podle výsledku.

Plody nejprve properte ve studené vodě a odstraňte stopky i zbytky květů. Špičkou nože nebo pinzetou vyberte semínka – u větších odrůd to jde snadno, u drobných to zabere čas, ale vyplatí se. Semínka v kompotu později tvrdnou a kazí chuť. Pokud chcete ušetřit práci, použijte odrůdy s menším podílem semínek, případně plody jen lehce nařízněte, aby nálev pronikl dovnitř.

Angrešt patří mezi plody, které se při zavařování chovají nevyzpytatelně. Záleží na odrůdě, stupni zralosti i na tom, jak silně ho pomačkáte při plnění. Cílem je kompot, kde plody drží tvar a nálev je sladkokyselý, ne přeslazený sirup. Základem je vybrat pevné, mírně nezralé plody. Přezrálý angrešt se rozvaří v kaši a v kompotu pak plave jen hmota bez struktury.

Jako nádoba se osvědčily dřevěné bedny s mezerami, přepravky nebo prodyšné jutové pytle. Vrstva by neměla přesáhnout třicet až čtyřicet centimetrů, jinak se spodní hlízy zapaří. Mezi brambory je možné přidat suchou slámu nebo novinový papír, který pohltí přebytečnou vlhkost. Skladujte odděleně od cibule a jablek. Ty uvolňují etylen, který urychluje klíčení.

Plody plňte do čistých sklenic po okraj, ale ne natlačte je silou. Nálev nalijte tak, aby byly zcela ponořené a hladina sahala asi 2 cm pod okraj. Sklenice uzavřete víčkem a postavte do zavařovacího hrnce na dno s mřížkou nebo utěrkou. Zalijte vodou do výšky asi dvou třetin sklenic a zahřívejte pozvolna. Po dosažení varu zavařujte 15–20 minut u menších sklenic, 25 minut u větších. Dlouhé převařování angrešt rozvaří.

Hotové kompoty skladujte v chladu a temnu. Před konzumací je ochutnejte – pokud nálev pění, zapáchá nebo víčko nedrží, obsah nejezte. Správně zavařený angrešt vydrží mnoho měsíců a hodí se jak k masu, tak do dezertů.

Po zavaření sklenice nechte v hrnci dojít a teprve pak je vyndejte na utěrku. Víčka se musí prohnout a po vychladnutí pevně držet. Typická chyba je otáčení sklenic víčkem dolů – u angreštu to nemá význam a zbytečně se při tom nálev vylévá. Další častý omyl je přidání příliš velkého množství cukru ve snaze zachránit chuť. Přeslazený kompot ztrácí svěží kyselinku a plody v něm měknou.

Jak namíchat nálev, aby kyselina nebyla náhodná Sladkokyselý nálev stojí na poměru vody, cukru a octa. Osvědčený základ je 1 litr vody, 200–300 g cukru a 100–150 ml octa o koncentraci 8 %. Cukr rozpouštějte ve vodě rekonstrukce koupelny krok za krokem tepla, ale nevařte zbytečně dlouho. Ocet přidávejte až nakonec, aby se neodpařil. Kyselina není jen chuťová – snižuje pH a brání růstu nežádoucích mikroorganismů. Příliš málo octa znamená vyšší riziko zkažení, příliš mnoho zase přebije chuť angreštu.