Vlastní hra s dětmi: kde nejčastěji vzniká nuda a jak ji zabít > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Před startem projděte trasu sami. Zjistíte, kde se cesta ztrácí, kde je příliš mnoho podobných stromů a kde by dítě mohlo pokračovat špatným směrem. Na začátku dětem ukažte, jak vypadá cíl na mapě i v terénu. Vysvětlete, že buzola ukazuje magnetický sever, a proto ji nedržte u kovových předmětů, telefonu nebo klíčů. Právě kovové předměty v kapse jsou nejčastější důvod, proč střelka ukazuje jinam, než má.

Rekvizity ke hrám nemusí být dokonalé. Děti ocení, když si mohou něco ohmatat, přenést, nasadit nebo rozebrat. Většina materiálů se najde doma: karton, kelímky, víčka, provázek, staré tričko nebo noviny. Důležité je, aby rekvizita vydržela alespoň jedno odpoledne a nebyla nebezpečná. Nůžky, tavná pistole a ředidla patří mimo dosah dětí, stejně jako malé části, které se dají spolknout.

U těchto her platí několik pravidel, Bookmarkingcentrals.com která se vyplatí dodržet. Vždycky předem určete, kde hra začíná a kde končí, aby se nerozšířila po celém bytě. Dohlédněte na to, aby menší děti nepoužívaly ostré předměty nebo malé části, které se dají spolknout. A hlavně – nechte hru plynout, nechte děti vymyslet vlastní variantu. Právě v tu chvíli se z obyčejného odpoledne stane něco, co si zapamatují.

Jak sbírat, aby to bylo bezpečné a užitečn

Trasu připravte tak, aby každý úsek měl jasný cíl. Mezi kontrolami volte krátké vzdálenosti, které děti zvládnou do pěti minut chůze. Na kontrolu dejte jednoduchý úkol: zapsat písmeno, obtáhnout razítko nebo spočítat, kolik kroků ušly od předchozího bodu. Když je kontrola na konci delšího úseku, přidejte doplňkovou nápovědu, například výrazný pařez nebo kámen. Děti se pak méně ptají a více si všímají okolí.

If you have any questions concerning where and how you can use přejít na web, you can call us at our web site. První je „kolíčkový hokej". Na stůl položte dva kolíčky jako branky a pomocí dalšího kolíčku nebo víčka od PET lahve se snažte dostat kuličku z alobalu mezi ně. Dva hráči, žádné náčiní navíc. Druhá hra: „novinový slalom". Z novin vytrhejte několik listů, položte je na zem jako překážky a hráč se zavázanýma očima musí projít z jednoho konce místnosti na druhý, aniž by našlápl na papír. Třetí je „pantomima beze slov" – jeden ukazuje zvíře nebo činnost, ostatní hádají. Všechno jsou hry, které nepotřebují nic než to, co už doma leží.

Během hry choďte s dětmi nebo je mějte na dohled. Učte je zastavit se na kraji cesty, zkontrolovat azimut a teprve pak jít dál. Když se spletou, nechte je vrátit se k poslednímu jistému bodu, ne improvizovat přes porost. Po skončení si společně projděte záznamy a spočítejte, kolik kontrol našly. Ptejte se, kde se jim směr pletl a proč. Příště pak stačí přidat jednu kontrolu nebo delší úsek a hra zůstane zábavou, ne zkouškou.

Jak naučit azimut bez zbytečné teorie Dětem vysvětlete azimut jako číslo, které říká, kterým směrem jít. Nejprve společně změřte jeden směr: položte buzolu naplocho, otočte tělem tak, aby střelka ukazovala na sever, a teprve pak čtěte číslo na otočném kruhu. Tento úkon předveďte třikrát. Potom nechte děti změřit směr k viditelnému stromu nebo ke keři a společně dojděte na místo. Teprve když to zvládnou, přidejte mapu. Typická chyba je, že dospělý drží buzolu místo dítěte nebo mu ji bere z ruky, když se nedaří. Nechte dítěti čas a jen se ptejte, co vidí na střelce.

Zapojte děti do rozhodování, ale ne barvy stěn do obýváku všeho. Nechte je vybrat téma, nakreslit obrázky a vymyslet jména figurek. Pravidla držte pevně, jinak se bude měnit jejich výklad podle toho, kdo zrovna prohrává. Až je hra hotová, uložte ji tak, aby se dala snadno vytáhnout: krabice, sáček na dílky, karta s pravidly navrch. Hra, kterou je obtížné připravit, se přestane hrát do týdne, i kdyby byla sebelepší.

Orientační hra s buzolou pro děti od osmi let funguje nejlépe, když ji postavíte na dvou až třech kontrolách, které zvládnou obejít barvy stěn do obýváku hodiny. Delší trasa děti unaví a začnou se ptát na konec místo na směr. Vyberte místo, které znáte: park, louku u lesa nebo klidnou čtvrť. Potřebujete buzoly pro každou dvojici, mapu s vyznačenými body a papír na záznam. Buzola musí být funkční, ne hračka z časopisu. Před hrou zkontrolujte, že střelka se volně otáčí a sever na mapě odpovídá skutečnému severu v terénu.

Vyvarujte se tří pastí, které opakovaně vidím. První je příliš mnoho náhody: pokud o všem rozhoduje kostka, děti rychle pochopí, že jejich snažení nic neznamená. Druhá je vyřazování ze hry, protože kdo vypadne v páté minutě, ten už jen kouká a přestane ho to bavit. Třetí je příliš složitý cíl, který se nikdy nepodaří splnit v rozumném čase. Místo vyřazení dávejte druhý pokus, místo jednoho velkého cíle několik menších.