Vlastní hra s dětmi: kde většina rodin zbytečně ztrácí čas > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Prostor deseti metrů stačí i na štafetu ve dvou družstvech proti sobě. Rozdělte hráče nábytek na míru dvě poloviny, každá stojí na jedné straně. Kolík putuje tam a zpět. Na deseti metrech se družstva nepotkají, pokud každé běží ve svém pruhu. Pruhy vyznačte křídou nebo provazem. Šířka pruhu by měla být alespoň jeden metr. Pokud je pruh užší, hráči do sebe narazí. Po každém kole vyměňte běžce, aby se zapojili všichni.

Vyberte jeden typ podnětu a držte se ho. Buď se hledá barva, nebo tvar, nebo rozdíl. Míchat dohromady pět pravidel znamená, že dítě přestane vnímat rozdíly a začne tipovat. U nejmenších funguje dobře hledání dvojic stejných obrázků nebo předmětů, které se liší jen v jedné vlastnosti — třeba barvě. U starších přidejte časový limit, ale až ve chvíli, kdy dítě zvládá hru bez chyb. Limit, který přichází dřív, než je dovednost zvládnutá, vytváří jen stres.

Většina rodin, které se rozhodnou vytvořit si vlastní deskovou hru, skončí u toho, že děti po deseti minutách odejdou a rodiče zůstanou sedět nad rozpracovaným nápadem. Důvod nebývá v nedostatku fantazie, ale v tom, že se hra začne vymýšlet od pravidel a komponentů místo od toho, co má hráče bavit. První krok je proto jiný: sedněte si s dětmi ke stolu a řekněte si, co by chtěly zažít. Rychlost, napětí, sbírání, dokončení interiéru stavění, klamání, nebo jen příjemnou činnost bez stresu. Zapište tři až čtyři takové pocity a teprve pak hledejte téma.

Třetí možností je šifra pomocí obrázků. Každé písmeno nahraďte jednoduchým symbolem: kolečko je A, čtvereček B, trojúhelník C. Dítě luští tak, že pod symboly píše písmena. Výhoda je, že funguje i u předškoláků, kteří ještě nečtou plynule. Nevýhoda je pracnost: kreslit dvacet symbolů zdržuje. Pro delší vzkaz použijte kombinaci – část symboly, http://bookmarkingcentrals.com/ část čísly. Dítě tak procvičí dva postupy najednou a nudí se méně.

Na co si dát pozor: podlaha musí být suchá a neklouzavá. Bosé nohy na hladké podlaze končí pádem. U her s míčem používejte měkký míč, ne tenký gymnastický. U štafet s vodou připravte hadr předem, jinak se celá hra zvrhne v úklid. Pokud hrajete v tělocvičně, zkontrolujte, zda nikdo nestojí u stěny v dráze.

Pantomima vypadá jednoduše, dokud ji nezkusíte s dětmi, které se stydí nebo se pořád smějí. Nejde o dokonalé herectví. Jde o to naučit děti vyjádřit situaci tělem a přitom se domluvit beze slov. Pro vedoucí kroužků i rodiče je to ideální činnost na hodinu, kdy děti potřebují vybít energii, ale nemáte žádné pomůcky.

Deset metrů není limit, je to výzva. Když hry zvládnete na této vzdálenosti, můžete je prodloužit na patnáct nebo dvacet metrů, aniž byste měnili pravidla. Stačí přidat jeden krok navíc a tempo se přirozeně zvýší. Největší přínos není v rychlosti, ale v přesnosti předávky. Právě ta rozhoduje o tom, jestli se štafeta rozpadne, nebo drží pohromadě.

První hra je předávka na místě. Dvojice stojí čelem k sobě, jeden drží míček. Na tlesknutí ho předá druhému přesně ve středu mezi sebou. Po deseti předávkách si vymění role. Chyba, kterou dělá každý začátečník, je natahování ruky do strany. Předávejte v ose těla, jinak míček padá a ztrácíte čas.

Deset metrů zní jako směšně málo místa. Na běžnou štafetu s kolíkem skutečně ano, ale na štafety, které fungují uvnitř, to bohatě staží. Klíčem je vzdálenost, kterou zvládne jeden člověk, aniž by narazil do protihráče nebo do zdi. Na deseti metrech se vejdou dvě řady po pěti krocích, nebo kruh o průměru tři metry. Před začátkem si změřte přesnou dráhu a označte start i cíl lepicí páskou. Bez jasných značek se děti hádají, kdo byl dřív.

Štafety, které zvládnete bez rozběhu Druhá hra: slalom mezi dvěma kužely vzdálenými dva metry. Každý člen týmu je oběhne, vrátí se a předá štafetu plácnutím do dlaně. Třetí hra: přenášení předmětu na lžíci. Čtvrtá: kutálení míče po zemi nohou. Pátá: přeskoky přes švihadlo na místě – deset skoků a zpět. Šestá: hod na cíl z místa, kde stojíte. Sedmá: chůze pozadu po vyznačené čáře. Osmá: přenášení vody v kelímku, aniž byste se dotkli podlahy rukama. Devátá: štafeta ve dřepu. Desátá: tichá štafeta – předáváte si pohledem a pohybem, bez mluvení.

U každé hry platí tři pravidla. Za prvé, určete jasný signál pro start. Za druhé, počítejte jen dokončené předávky, ne jen dotyk. Za třetí, střídejte směr, aby si všichni vyzkoušeli obě strany. Typická chyba je příliš mnoho hráčů na jednom místě. Když je v týmu pět lidí, rozdělte je na dvě poloviny a postavte je proti sobě.

If you liked this write-up and you would such as to get additional information pertaining to http://bookmarkingcentrals.com/user/darlatbr9226/history/ kindly go to our page.