Když se oheň ustálí, začněte hrát hry bez rekvizit > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Nejčastější chyba je kreslit příliš detailně a vysoko. Malé děti nedosáhnou nad svou výšku a velké plochy je nutí se předklánět, takže je bolí záda a hra je přestane bavit. Kreslete to, co je vidět z výšky očí dítěte, a nechte mezi jednotlivými hrami kus volného místa. Další chyba je začít hrát hned po kreslení – křída potřebuje chvíli, než uschne, jinak se rozmazuje a hra zmizí při prvním přejezdu. A pokud má být hra na více dní, počítejte s tím, že déšť nebo ráno plné rosy ji smaže. Nekreslete proto nic, co by dítěti vadilo ztratit přes noc.

Pantomima není jen tichá hra. Pro děti je to způsob, jak vyjádřit emoce, procvičit postřeh a naučit se spolupracovat, aniž by musely mluvit. Ať jste rodič nebo vedoucí kroužku, začněte krátkými scénkami do dvou minut. Děti udrží pozornost lépe, když jde o rychlé, barvy Stěn Do obýváku srozumitelné situace. Před hrou nastavte jasná pravidla: žádné zvuky, žádná slova, jen pohyb a výraz. Vysvětlete, že nejde o přesnost, ale o snahu a vcítění.

Začněte něčím, co zapojí všechny najednou. Zkuste „řetěz slov": první řekne slovo, druhý zopakuje jeho slovo a přidá své, třetí zopakuje obě a přidá třetí. Kdo se splete, vypadává, ale může ostatním radit. Hra přirozeně nutí lidi poslouchat. Chyba: začnete příliš dlouhým slovem nebo cizím výrazem, který si nikdo nezapamatuje. Držte se krátkých, běžných slov.

Hry, které drží pozornost i bez vybavení Když už jsou lidé rozmluvení, přejděte k příběhu po jedné větě. První řekne větu, druhý naváže, třetí pokračuje. Cílem není vtipnost, ale to, aby příběh držel pohromadě. Typická chyba je, že někdo větu usekne a udělá z ní pointu. Vysvětlete předem, že pointa přijde až na konci a že se nesmí skákat do řeči. Pokud se příběh zasekne, stačí říct „a pak se stalo něco, co nikdo nečekal" a pokračuje se dál.

Jak podle věku Děti od tří do pěti let zvládnou napodobovat zvířata nebo předměty. Zahrajte si na kočku, která se myje, nebo na auto, které jede. Nechte je hádat, co předvádíte, a pak se vystřídejte. U předškoláků funguje zrcadlení: dvojice stojí proti sobě, jeden vede pohyb, druhý ho opakuje. U dětí od šesti do osmi let přidejte emoce. Zahrajte „radost z dárku" nebo „strach ve tmě". Ptejte se, co na tváři viděly. Děti od devíti do dvanácti let zvládnou krátké příběhy s více postavami. Nechte je ve skupinkách vymyslet scénku na téma „ráno ve škole" nebo „nákup". Pomozte jim rozdělit role a určit začátek a konec.

Šifry přitahují děti přirozeně. Mají v sobě tajemství, nápovědu a odměnu v podobě rozluštěné zprávy. Než začnete, zvolte typ, který odpovídá věku. Předškolák zvládne obrázkovou abecedu, kde každé písmeno zastupuje jednoduchý symbol. Prvňáček už udrží v hlavě posloupnost a čte krátká slova. Třeťák se popere s posunem písmen v abecedě. Pokud začnete příliš složitě, dítě ztratí motivaci během chvíle. Začněte vždy zprávou o dvou až čtyřech slovech, která ho zajímá – třeba kde je schovaná svačina.

Šifry se hodí i mimo domov. Na výletě můžete nechat za sebou tři krátké zprávy, které vedou k cíli. Doma zase funguje ranní vzkaz na lednici. Důležité je střídat role: jednou šifruje dospělý, podruhé dítě. Když dítě tvoří šifru pro vás, procvičuje si přesnost a plánování. Nechte ho udělat chybu a pak ji společně najděte. Právě hledání chyby učí víc než dokonalé luštění. A pokud ho šifra nebaví, zkuste jiný typ. Někdo miluje obrázky, jiný čísla. Netlačte na výkon, hrajte si.

Obrázková abeceda. Každé písmeno nahraďte jednoduchým znakem – kolečko, čtvereček, trojúhelník. Stačí šest až osm symbolů, které se opakují. Dítě luští tak, že hledá stejné znaky na stejných místech. Výhoda je, že funguje i pro předškoláky, kteří ještě nečtou plynně. Na co si dát pozor: symboly musí být dost velké a zřetelně odlišné. Dvě podobné vlnovky děti popletou a přestanou je rozlišovat.

Jak vysvětlit šifru bez slz a zmatku Nejprve ukažte princip na jednom slově. Vezměte slovo „PES" a napište ho běžně. Pak vedle položte stejné slovo v šifře. Dítě musí vidět obě verze současně, jinak tápe. Potom ho nechte zašifrovat vlastní jméno a vy ho luštěte nahlas. Tím se role obrátí a dítě pochopí, že šifra není zkouška, ale hra. Vyhněte se dlouhému vysvětlování předem. Lepší je nechat ho objevit pravidlo samo na dvou příkladech. Když se zasekne, ptejte se: „Co mají ta písmena společného?" Místo rady nabídněte otázku.

Jak na konkrétní typy Posun písmen (Caesarova šifra). Zvolte posun o tři místa: A se změní na D, B na E, C na F. Napište abecedu na papír a společně posuňte prstem. Vzkaz „DOH" se přečte jako „ALF". Dejte pozor, aby dítě neposouvalo i diakritiku – česká písmena s háčky a čárkami se do šifry nevejdou, proto používejte jen základní abecedu bez háčků. Typická chyba: rodič zapomene, If you loved this short article and you would like to acquire much more information regarding zdroj informací kindly visit our own website. že se posun vztahuje i na konec abecedy, takže Z se po posunu o tři stane C.