Proč se pravidla vysvětlují zbytečně složitě a co s tím? > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Poslední věc, která rozhoduje, je zakončení. Nechte poslední hru vždycky trochu kratší a nechte děti vydechnout. Vyhlaste výsledky, ale nezdržujte se u proher – pochvalte konkrétní věc, kterou družstvo udělalo dobře, ať už vyhrálo, nebo ne. A mějte v záloze jednu krátkou hru na uklidnění, kdyby se emoce vymkly. Klasické hry fungují po generace právě proto, že se dají přizpůsobit. Nejsou svaté. Když něco nefunguje, změňte to a příště to udělejte jinak.

Hry, které nepotřebují nic než pusu a ruce Když už jste v čekárně bez čehokoli, přejděte na slovní hry. Pro nejmenší funguje „Co vidím, to je…" – popisujete předmět barvou a dítě hádá, co to je. Starší děti zvládnou hru na město, zvíře a věc na stejné písmeno. Důležité je mluvit potichu a střídat se, aby se dítě nenudilo posloucháním. Vyhněte se hádankám, na které dítě nezná odpověď, jinak hru vzdá a začne si vymýšlet vlastní zábavu, což obvykle znamená běhání po chodbě.

Pamatujte na tři věci, které se v malém prostoru pokazí nejčastěji. První: hra trvá moc dlouho a dítě se přestane soustředit – pět až deset minut je pro menší děti optimum. Druhá: dospělý hru řídí příliš přísně a dítě přestane zkoušet vlastní nápady. Třetí: po hře zůstane nepořádek a příští hra se nekoná. Proto vždy ukončete hru stejným signálem (tlesknutí, píseň) a společně uklidíte. Úklid může být součástí hry – kdo dřív složí polštář, vyhrává.

Pravidla fungují jen tehdy, když je lidé dokážou použít v konkrétní situaci. Abstraktní formulace typu „vše je třeba řádně označit" neříkají nic. Místo toho uveďte dva nebo tři konkrétní příklady: co se stane, když pravidlo dodržíte, a co když ne. Vyhněte se výčtu všech možných výjimek na začátku. Výjimky přijdou na řadu, až když posluchači rozumí základnímu principu, jinak se v nich utopí.

Začněte u věku. If you cherished this article and you simply would like to receive more info regarding zdroj please visit our web-site. Děti kolem tří až čtyř let udrží pozornost dvě až tři minuty. Nemá smysl tlačit na desetiminutové kolo, to končí pláčem a odporem. Pro předškoláka stačí pět minut, pro školáka deset až patnáct. Když vidíte, že dítě začíná hádat, odhadovat nebo se rozhlížet kolem, hra skončila dřív, než jste plánovali. Ukončení v dobrém bodě je lepší než dotahovat hru za každou cenu.

Nejlepší je sáhnout po tom, co máte běžně u sebe. Peněženka s mincemi na přebírání a třídění podle velikosti zaměstná dítě od tří do šesti let klidně na deset minut. Kapesník se dá složit na loďku nebo na čepici a zahrát si krátkou scénku. Klíče vydávají zvuk, dají se schovávat v dlani a dítě hádá, ve které ruce jsou. Trik je v tom, Barvy StěN Do ObýVáKu že tyto věci nevypadají jako hračky, takže nepřitahují pozornost ostatních a nevyvolávají dohadování, Bookmarkingcentrals.Com kdo si je vezme první.

Čekárna u doktora bývá malá, tichá a plná cizích lidí. Dítě, které tam přijdete vyšetřit, často nemá co dělat a začne se nudit. Hračky v čekárně bývají opotřebované a někdy i špinavé, takže se na ně nedá spolehnout. Než začnete řešit, co si přinést, ujasněte si jedno pravidlo: méně věcí znamená méně hádek. Dvě až tři aktivity stačí na celou návštěvu.

Typická chyba je také předpoklad, že když to pochopil jeden, pochopili to všichni. Lidé mají různé zkušenosti a různě rychle zpracovávají informace. Po výkladu proto dejte prostor na otázky, ale neptejte se „rozumíte tomu všichni?". Na tuto otázku téměř nikdo neodpoví upřímně. Lepší je říct: „Kdo dokáže říct, co by udělal, kdyby nastala situace X?" Tím získáte skutečnou zpětnou vazbu místo tichého souhlasu.

Hry, které zvládnete do pěti min

Pozor na typickou chybu: rodiče začnou dítěti vysvětlovat, že musí být zticha, a tím vlastně upozorní celou čekárnu. Místo napomínání nabídněte konkrétní činnost. Také nefunguje slibovat odměnu za to, že dítě vydrží sedět. Odměna přichází později, dítě ji nevidí, a motivace rychle zmizí. Lepší je ocenit klid hned – pochvalou nebo drobným gestem, které má dítě rádo.

Většina lidí, kteří vysvětlují pravidla, dělá jednu základní chybu: mluví příliš dlouho a příliš obecně. Posluchači pak nemají šanci rozpoznat, co je podstatné. Než rekonstrukce koupelny krok za krokemčnete cokoli vysvětlovat, napište si na papír jednu větu, která shrnuje, co si má člověk odnést. Pokud ji nedokážete napsat, sami ještě nevíte, co chcete říct. Tato věta se stane páteří celého výkladu a vším, co k ní nevede, můžete klidně vyhodit.

Na co si dát pozor: mobil nebo tablet vytáhněte až jako poslední možnost. Obrazovka sice zabaví okamžitě, ale po vypnutí bývá dítě podrážděné a hůř se vrací do klidu. Pokud už ho použijete, nastavte předem jasný konec – jednu krátkou hru nebo písničku. Stejně tak se vyhněte sladkostem, které máte v kabelce. Cukr v čekárně znamená živější dítě přesně ve chvíli, kdy ho potřebujete mít v klidu.