Kde skladovat potraviny: blízko sporáku, nebo v chladu? > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Než začnete řešit, kam hrnec postavit, zjistěte, z čeho deska vlastně je. Podívejte se na spodní stranu u dřezu nebo do míst, kde deska přechází do linky. Laminát, masiv, akrylát, kompozit nebo kámen – každý se chová jinak a univerzální rada neexistuje. Pokud si nejste jistí, zkuste na skrytém místě kápnout kapku vody: pokud se vsákne, jde o porézní materiál, který horko snáší hůř.

Do lednice patří mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, nakrájená zelenina, otevřené konzervy a vše, co má na obalu uvedeno skladování v chladu. Do mrazničky pak jen to, co plánujete spotřebovat do několika měsíců. Pravidelně kontrolujte teplotu lednice – ideálně mezi 2 a 5 °C – a nenechávejte dveře otevřené déle, než je nutné. Zásobám pomůže i jednoduché pravidlo: nové potraviny dávejte dozadu, starší dopředu. Alespoň jednou za měsíc projděte spíž i lednici a přebytečné nebo prošlé věci vyhoďte, dokud nezapáchají.

Prvním krokem je změřit výšku, šířku a hloubku prostoru. Lednice bývá hluboká kolem šedesáti centimetrů, ale skříňky nad ní mívají hloubku menší. Rozdíl znamená, že hluboké krabice budou trčet a překážet při otevírání dveří. Zjistěte také, kam až se dostanete rukou bez štaflí. Vše, co potřebujete několikrát denně, musí být v dosahu. Naopak věci, které vytáhnete jednou za měsíc, mohou být výš a vzadu.

Typická chyba je nechávat olej v průhledné láhvi na polici hned vedle plotýnky. Olej žlukne, mění chuť a při přímém světle se z něj stábyt v panelákuá něco, co už do jídla nepatří. Stejně špatné je skladovat brambory nebo cibuli v košíku u sporáku – začnou klíčit a měknout. Zásobník na koření přímo nad sporákem je estetický, If you loved this article and you want to receive more details concerning Wiki.Philipphudek.de i implore you to visit our own site. ale prakticky nevhodný: pára a tuk se do koření usazují a mleté směsi hrudkovatí.

Při vaření pomáhá odsávání a víko. Pára, která se odvede, se nesráží na spáře. Mastné skvrny setírejte co nejdřív, dokud jsou teplé. Studený tuk se drží pevněji. Na běžné čištění stačí teplá voda s malým množstvím prostředku na nádobí a měkký hadr. Silné odmašťovače používejte jen výjimečně a vždy je potom opláchněte čistou vodou, aby na spáře nezůstaly zbytky. Kyselé prostředky na vodní kámen patří na obklady, ne do spáry u sporáku.

Spárovací hmota kolem sporáku tmavne z několika důvodů a málokdy je to jen špína. Nejčastěji jde o kombinaci mastnoty, teplotních změn a chemie, která se do spáry dostane při vaření. Tuky se při zahřátí stanou tekutými, vsáknou se do pórů cementové spáry a při chladnutí tuhnou. Na jejich povrchu se pak zachytí prach a saze, které už nejdou dolů běžným setřením. Tmavnutí tedy není jen estetická vada, ale signál, že spára nasákla látky, které v ní zůstávají.

Délka madla je méně důležitá než vzdálenost mezi madlem a dvířky. Pokud je mezera menší než dva centimetry, prsty se tam nevejdou a chytáte jen špičkami. To je přesně stav, kdy i dobrý tvar selže. Potřebujete prostor, aby se prsty dostaly kolem madla celé, ne jen konce. Užší mezera sice vypadá elegantně, ale s mokrou rukou se v ní ruka zasekne a vy ztratíte jistotu.

Praktické pravidlo zní: čím víc vody a tuku potravina má, tím chladnější a temnější místo potřebuje. Suché obiloviny a koření vcelku vydrží blízko sporáku, pokud jsou těsně uzavřené. Oleje, ořechy, mléčné výrobky a čerstvé potraviny patří do chladu nebo do tmavé spíže. Jednou za čas projděte zásoby, očichejte olej a zkontrolujte mouku. Pokud olej páchne po barvě nebo je lepkavý, patří pryč. Uspoříte tak nejen peníze, ale hlavně chuť, kterou byste jinak vylili i s celým jídlem.

Zpomalit tmavnutí jde několika konkrétními kroky. Po vytvrdnutí spáry ji důkladně očistěte měkkým kartáčem a vodou, dokud nejsou zbytky cementu pryč. Potom naneste impregnační prostředek určený pro daný typ spáry. Aplikujte ho štětcem přímo do spáry, nechte vsáknout a přebytek setřete hadrem. Impregnace se musí obnovovat, obvykle jednou za rok až dva podle zátěže. Bez obnovy ochrana zmizí a spára začne přijímat mastnotu znovu.

Horký hrnec postavený přímo z plotny na pracovní desku je nejrychlejší způsob, barvy stěn do obýváku jak si zničit kuchyň. Většina desek totiž snese krátkodobě kolem 120 až 150 °C, ale dno hrnce může mít i 300 °C. Rozdíl mezi tím, co materiál vydrží, a co ho nevratně poškodí, je přitom menší, než se na první pohled zdá.

Chladná část kuchyně – obvykle spíž, spodní skříňka u vnější stěny nebo prostor pod oknem, kam nedopadá přímé slunce – je místem pro brambory, cibuli, česnek, tento článek dýně, citrusy, rajčata a banány. Tyto druhy nesnášejí chladničku, ale potřebují stálou teplotu, tmu a suchý vzduch. Brambory a cibuli skladujte odděleně, jinak se navzájem urychlí kažení. Cibule a česnek potřebují prodyšný obal, ne igelit. Banány a rajčata uvolňují etylen, proto je nedávejte k ostatní zelenině, která kvůli tomu dozrává a měkne příliš rychle.