5 zásad, díky nimž rostliny na jaře nezahubíte > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

U květináčů s podmisky a samozavlažovacími systémy váha funguje jen částečně. Voda v zásobníku zkresluje měření, proto ji před vážením vždy vylijte. Stejně tak po přesazení je substrát kyprý a zadržuje jiné množství vody než původní zemina – referenční hodnoty si proto po každém přesazení nastavte znovu. Rostlina v keramickém květináči bude vždy těžší než ve stejném objemu plastového, takže váhu porovnávejte vždy u stejné nádoby, ne mezi rostlinami navzájem.

Sedm druhů, které skutečně zvládají suchý vzduch a střídmou zálivku: tchynin jazyk neboli sansevieria, zelenec chocholatý, dracéna, fíkus benjamín, aloe vera, lopatkovec a kapradina nephrolepis. Sansevieria a aloe patří k nejodolnějším — vydrží týdny bez vody. Zelenec a lopatkovec naopak ocení pravidelnou, ale mírnou zálivku. Dracéna a fíkus nesnáší průvan od okna a kapradina potřebuje vyšší vlhkost, takže ji umístěte dál od topení.

Druhý problém je vlhkost. Koupelna bez okna často větrá špatně, takže se drží pára. Pro většinu pokojových rostlin je 60–70% vlhkost ideální, ale trvale mokré listy a přemokřený substrát vedou k hnilobě kořenů. Nikdy nestavte květináč přímo do sprchového koutu ani na okraj vany, kam stříká voda.

Zálivka patří k nejčastějším zdrojům chyb. Voda má být odstátá a pokud možno pokojové teploty, protože ledová voda šokuje kořeny. Zalévejte ke dnu nádoby, ne na listy. Trvalé mokro v misce je spolehlivá cesta k plísni a hnilobě. Mezi zálivkami nechte substrát mírně proschnout, ale ne úplně vyschnout. Prstem do hloubky dvou centimetrů snadno zjistíte, jestli je vlhkost potřeba.

Rosení má smysl u rostlin, které mají rády vysokou vlhkost vzduchu a pocházejí z tropických deštných lesů. Patří sem například kapradiny, maranty, fíkusy s tenkými listy, tilandsie nebo některé orchideje. U nich ranní jemné rosení měkkou vodou pomáhá udržet svěží listy, zejména v zimě, kdy topení vysušuje vzduch v místnosti. Vodu nanášejte rozprašovačem z dostatečné vzdálenosti, aby se na listech netvořily velké kapky. Rosit se má brzy ráno, kdy rostlina začíná fotosyntetizovat a listy stihnou do večera oschnout.

Vlhkost vzduchu je pátý faktor. V suchém byt v panelákuě se špičky listů hnědnou a okraje žloutnou. Zvyšte vlhkost pomocí misky s vodou a kamínky pod květináčem, případně rossejte listy měkkou vodou. Ale pozor na přímé rosení v době, kdy na listy dopadá slunce – kapky fungují jako lupa a listy popálí. Rossejte ráno nebo večer.

Druhým častým problémem je rosení večer nebo v noci. Voda na listech nestihne zaschnout, listy zůstávají vlhké několik hodin a rostlina se tak stává náchylnější k napadení plísní šedou i dalším houbovým onemocněním. Stejně nevhodné je rosit v poledne za plného slunce. Kapky fungují jako malé čočky, soustředí světlo a na listech vznikají popáleniny, které se už nezahojí.

Rosení tedy není automatická péče, ale nástroj, který má své místo jen u některých rostlin a za určitých podmínek. Nejlepší je řídit se podle potřeb konkrétního druhu, ne podle zvyku. Když si nejste jistí, raději listy otřete vlhkým hadříkem a vlhkost vzduchu řešte jinak. Rostlina, která má listy suché a čisté, je na tom často lépe než ta, kterou někdo rosí každý večer.

Prakticky to znamená, že před rosením je potřeba vědět, jaký druh na okně vlastně máte. U rostlin s tuhými, kožovitými listy raději zvolte jiný způsob zvlhčení vzduchu, například misku s vodou vedle květináče, seskupení rostlin k sobě nebo zvlhčovač vzduchu v místnosti. Pokud už rosíte, používejte vodu bez chloru a ideálně měkkou, protože tvrdá voda zanechává na listech bílé skvrny. Po rosení zkontrolujte, zda listy do dvou hodin oschly. Když ne, vzduch v místnosti je příliš chladný nebo bez proudění a rostlinu tím spíš poškodíte.

Nakonec počítejte s tím, že ne všechno vyklíčí a ne všechno přežije. Vysévejte o třetinu více, než potřebujete, a slabé kusy vyřaďte včas. Rostlina, která zaostává za ostatními, už je většinou nenapraví a jen zabírá místo i pozornost.

Přesazení ven nastává až ve chvíli, kdy pominou noční mrazy a půda má alespoň deset stupňů. Sazenice je nutné předem otužit: nejprve je na hodinu postavte do stínu ven, druhý den na dvě hodiny, postupně přidávejte přímé slunce. Celý proces trvá týden až deset dnů. Kdo tento krok přeskočí, najde druhý den povadlé rostliny i při dokonalé zálivce. Spálení listů sluncem se nedá vrátit zpět.

Teplota a světlo rozhodují víc než hnojivo Semena většiny zeleniny i letniček klíčí při stálé teplotě mezi 18 a 22 °C. Jakmile se objeví děložní lístky, teplotu srazte o pět stupňů. Nižší teplota zpomalí růst, ale zpevní pletiva a zabrání vytahování do výšky. Přesně opačný postup, tedy přitápění „pro jistotu", vede k tenkým, světlým stonkům, které se po přesazení lámou. Světlo musí být intenzivní a dlouhé, klidně čtrnáct hodin denně. Okenní parapet na severu na to nestačí ani v květnu.

If you loved this article and you would want to receive details regarding přečtěte si více i implore you to visit our web site.