Když křen zezelená, ztratíte chuť i zdraví > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Dospělé mušky je potřeba odchytit, aby nemohly dál klást vajíčka. Fungují žluté lepové pasti zapíchnuté do substrátu nebo položené na okraj květináče. Místo nich můžete použít i misku s vodou a kapkou prostředku na nádobí, do které mušky padají. Pasti vyměňujte každý týden, dokud se mušky nepřestanou chytat. Samotné pasti ale nestačí, protože larvy zůstávají v hlíně a za pár dní se líhnou další.

Jak poznat nahnilý křen a co s ním Nahnilý křen se neprojevuje vždy na povrchu. Někdy vypadá zdravě, ale po rozkrojení objevíte hnědé až černé skvrny, měkká místa nebo slizkou vrstvu. Dužina býbyt v panelákuá nažloutlá, průsvitná a zapáchá po hnilobě. Takový křen nepatří do jídla. Ani odkrojení napadené části nepomůže, protože plíseň a bakterie pronikají hlouběji, než je vidět.

Zdravý křen má pevnou, tvrdou strukturu. Když ho vezmete do ruky, je těžký a chladný. Povrch bývá světle béžový až bílý, místy s jemnými hnědými očky. Po rozříznutí musí být dužina čistě bílá, šťavnatá a bez dutin. Vůně je ostrá, štiplavá, až slzí. Čím ostřejší vůně, tím lepší křen. Pokud cítíte jen vlhkou zemi nebo plíseň, je zle.

Do odhadu vstupuje i roční období a podmínky v byt v panelákuě. Od listopadu do února tučnolisté rostliny téměř nerostou a spotřebují minimum vody. Zálivku protáhněte na tři až pět týdnů a raději méně než více. Naopak v létě při plném slunci a teplotách nad pětadvacet stupňů může být potřeba zalít každý týden i dřív. Vítr od okna, přímé topení nebo přesušení na balkoně odčerpávají vlhkost rychleji. Vždycky raději zkontrolujte dvě věci — váhu květináče a špejli — než abyste se řídili jen jedním znakem.

Světlo je první věc, kterou je potřeba vyřešit. Monstera chce hodně rozptýleného světla, ideálně u okna orientovaného na východ nebo na západ. Přímé polední slunce na listech pálí hnědé skvrny, příliš tmavý kout zase zastaví tvorbu nových listů a ty stávající zůstanou malé a bez děr. Pokud stojí rostlina dva metry od okna, přesuňte ji blíž. V zimě ocení i několik hodin přímého, ale slabšího světla.

Zásadní chybou je zalévat „podle kalendáře". Interval se mění podle teploty v místnosti, velikosti květináče, druhu substrátu i toho, zda rostlina v zimě odpočívá. Kaktusy a sukulenty potřebují v topné sezoně jen minimum vody, často stačí jednou za tři až čtyři týdny. Naopak druhy s tenkými listy, například fíkusy nebo tradeskancie, schnou rychleji a mohou chtít zálivku i dvakrát týdně. Vždy se řiďte stavem půdy, ne pevným dnem v týdnu.

Suchý vzduch z topení řešte jinak než častější zálivkou. Pomůže seskupení rostlin k sobě, miska s vodou v blízkosti radiátoru nebo vlhký keramzit v podmisce, na kterém květináč stojí. Rosit listy má smysl jen krátkodobě a u druhů, které to snášejí; u rostlin s měkkými listy tím spíš podpoříte plísně. Pokud to podmínky dovolí, větrejte krátce a intenzivně, aby se vyměnil vzduch, ale rostliny nestály v průvanu. Jednou za čas také zkontrolujte, zda na spodní straně listů nebo v substrátu nejsou škůdci – přemokřené a oslabené rostliny lákají smutnice a puklice.

Kdy zalévat a kdy raději počkat Než vezmete konvi, zkontrolujte substrát prstem asi dva centimetry pod povrchem. Pokud je na dotek vlhký a lepivý, nezalévejte. U menších květináčů stačí zvednout nádobu – lehká znamená suchá, těžká znamená vlhká. U velkých rostlin použijte dřevěnou špejli zapíchnutou do hloubky; po vytažení musí být suchá. Zalévejte nejlépe ráno, aby případná přebytečná voda mohla přes den odtéct a odpařit se. Večerní zálivka v chladném období zbytečně drží kořeny ve vlhku přes noc.

Křen je kořen, který na první pohled vypadá jako obyčejný bílý váleček. Jenže právě jeho barva a vůně rozhodují o tom, zda skončí v polévce, nebo v koši. Zdravý křen poznáte podle několika znaků, které se nedají obejít. Nahnilý křen naopak prozradí sám sebe dřív, než ho nakrájíte.

Třetí způsob, řízky z řapíků, je kompromisem mezi rychlostí a počtem nových rostlin. Rozdělte silný řapík na několik částí dlouhých přibližně pět centimetrů a každou zapíchněte svisle do substrátu. Spodní konec musí být v zemi, horní nad povrchem. Udržujte vyšší vlhkost vzduchu, ale ne přemokřený substrát. Nejčastější chybou je časté zalévání a přímé slunce – řízky pak zčernají a shnijí.

Zdravý křen se pozná i podle šťávy. Při strouhání musí být cítit ostrou, čistou vůni a šťáva musí být bílá, ne zakalená. Pokud se při strouhání uvolňuje hnědá tekutina, křen je napadený. Nahnilý křen také často měkne už při krájení – nůž prochází jako máslem, místo aby kladl odpor. To je jasný signál, že ho vyhodíte.

For more info on úložné prostory v malém bytě have a look at the site.