Co dokáže samozavlažovací květináč a kdy je zbytečný? > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Hnojení v zimě vynech nebo ho sniž na čtvrtinu běžné dávky. Rostlina, která neroste, živiny nevyužije, a přebytek solí spálí kořeny. Výjimkou jsou druhy kvetoucí právě v zimě, těm dej slabou dávku hnojiva pro kvetoucí rostliny jednou za tři týdny. Když listy žloutnou a opadávají, nejdřív zkontroluj zálivku a světlo, ne hnojení. Přesazování v zimě nedělej, počkej do března.

3. Zelenec (Chlorophytum) – spolehlivě zachytává formaldehyd a benzen. Odnože snadno zakoření ve vodě. Pozor na špičky listů hnědnoucí od konců – bývá to tvrdou vodou nebo průvanem. Měsíčně přihnojte běžným hnojivem pro pokojové rostliny, ale v zimě vynechejte.

Samozavlažovací květináč není žádná magie. Je to nádoba se dvěma prostory: horním pro substrát a spodním pro vodu. Voda se dostává ke kořenům přes knot, kapilární vložku nebo porézní stěnu. Funguje to na principu kapilárního vzestupu – voda stoupá vzhůru materiálem, který ji vede, dokud je substrát vlhký. Jakmile rostlina vodu spotřebuje, hladina v zásobníku klesá. Kořeny si tak berou jen tolik, kolik potřebují, což je výhoda proti ručnímu zalévání, kdy se snadno přelije nebo přesuší.

Naopak přesazovat se nemá, pokud rostlina právě kvete, pokud je oslabená po chorobě nebo pokud jde o zimní období s krátkým dnem. Rostlina v květu investuje energii do květů, ne do kořenů, a přesazení ji může připravit o celou sezónu. Stejně tak přesazení do příliš velkého květináče je častá chyba: substrát zůstává mokrý, kořeny nemají dost kyslíku a začnou uhnívat. Nový květináč má být jen o dva až tři centimetry větší v průměru.

Ideální doba pro přesazení je na konci zimy nebo na začátku jara, kdy rostlina začíná rašit. V tomto období snáší zásah do kořenů nejlépe a rychle se vzpamatuje. Pokud ale rostlina trpí, přesazovat se dá i jindy, jen je potřeba počítat s delším obdobím klidu. Nikdy nepřesazujte v plném růstu nebo v době květu, pokud to není nutné. Rostlina by přišla o energii na tvorbu květů i nových kořenů zároveň.

Odstraňuj prach z listů vlhkým hadříkem, aby rostlina mohla dýchat a přijímat světlo. Suché nebo nemocné listy stříhej čistými nůžkami, abys nešířil plíseň. Pokud se objeví molice nebo smutnice, izoluj postiženou rostlinu a použij lepové pasti. Chemii v uzavřeném byt v panelákuě používej jen krátce a při otevřeném okně. Na jaře, když se dny prodlouží, začni postupně zalévat víc a po dvou týdnech přidej hnojení. Přechod dělej pomalu, jinak rostlinu spálíš stejně jako v zimě chladem.

Přezimování pokojových rostlin v bytě není jen otázka teploty. Většina druhů v zimě zpomalí růst, protože mají méně světla. Čím méně světla, tím méně vody a živin potřebují. Kdo to nerespektuje, přelévá a hnojí dál jako na jaře. Kořeny v chladném a vlhkém substrátu začnou hnít a rostlina se rozpadne během několika týdnů.

Základ je omezit zálivku. Nejdřív zkontroluj substrát prstem do hloubky dvou centimetrů. Pokud je vlhký, nezalévej. V prosinci a lednu stačí většině rostlin zalít jednou za dva až tři týdny. U kaktusů a sukulentů klidně jednou za měsíc. Voda má mít pokojovou teplotu a musí odtéct z květináče. Trvalé podmáčení je nejčastější chyba, která rostliny zabije dřív než suchý vzduch z topení.

Než květináč poprvé použijete, namočte substrát. Suchá zemina vodu přes knot nepřitáhne a rostlina může uschnout, i když je zásobník plný. Na dno dejte drenážní vrstvu z keramzitu, aby se kořeny nepotopily přímo do vody. Knot nebo vložku protáhněte tak, aby byl jeden konec v zásobníku a druhý v zemině. Zasazenou rostlinu zalijte shora, In the event you loved this article and you want to receive much more information with regards to zjistit více kindly visit the internet site. dokud voda nezačne prosakovat do spodní části. Teprve pak dolijte zásobník po rysku.

Kdy se vyplatí a kdy ne Vyplatí se pro rostliny, které mají rády stálou vlhkost: například kapradiny, fíkusy, citrusy, africké fialky nebo bylinky v interiéru. Oceníte ho, když odjíždíte na týden až dva, nebo když máte tendenci zalévat příliš často. Naopak nevhodný je pro sukulenty, kaktusy, orchideje a rostliny, které potřebují mezi zálivkami proschnout. U těch samozavlažovací systém způsobí hnilobu kořenů. Stejně tak se nehodí pro malé sazenice s mělkými kořeny, které se k vodě nedostanou.

Světlo, teplota a vzduch rozhodují víc než hnojení Přesuň rostliny co nejblíž k oknu, ideálně na východ nebo jih. I tam je v zimě světla málo, proto otáčej květináče každý týden, aby se rostlina nevykláněla za jedním zdrojem. Pozor na průvan při větrání, studený vzduch z okna poškodí listy i poupata. Teplotu drž mezi 15 a 20 stupni, u choulostivých druhů nepadej pod 12. Radiátory vysušují vzduch, proto rostliny od topení odsuň alespoň metr. Zvlhčovat můžeš miskami s vodou nebo seskupením rostlin k sobě, ale nikdy nepřelévej listy vodou za studena.