5 způsobů, jak udržet housle i nábytek bez bílého prachu > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Vyhněte se lepícím páskám přímo na noty. I takzvaně šetrné pásky časem zanechají stopu a při dalším hraní se stránka ohne právě v místě přelepení. For more in regards to tato stránka stop by the website. Stejně tak nepomáhá položit na sešit těžítko – brání obracení a při otáčení stránky se papír ohne v rohu. Lepší je sešit na pultu mírně otevřít do „V" a podepřít ho zezadu třeba stočeným ručníkem, který drží hřbet vzpřímený.

Sešit na notovém pultu se zavírá proto, že papír má přirozenou paměť a vazba ho táhne zpět do tvaru, v jakém ležel předtím. Čím tenčí papír a čím slabší hřbet, tím rychleji se stránky stáčejí. Nepomáhá prudké ohýbání, to vazbu zničí. Rozhoduje způsob, jakým sešit rozevřete, čím ho zajistíte a jak s ním po hraní zacházíte.

První zásada je prach nezatahovat do nástroje. Po každém hraní housle nejdřív otočte a vyklepejte zbytky kalafuny ze smyčce, ale nikdy nefoukejte na struny. Foukáním se jemný prach zatlačí do štěrbin a do laku. Smyčec odkládejte na místo, kde nepřijde do kontaktu s látkou, která pouští vlákna. Nejčastější chyba je utírat housle tím samým hadrem, kterým se čistí smyčec. Hadr nasákne kalafunu a pak ji jen rozetře po laku.

Typická chyba je koupit drahá sluchátka a myslet si, že tím problém končí. Sluchátka řeší jen to, co vy posloucháte. Druhá chyba je hrát v noci nahlas, protože „stejně nikoho nebudím" – zvuk kláves jde přes konstrukci budovy a probouzí i lidi, kteří vaši hudbu neslyší. Třetí chyba je ignorovat rezonanci podlahy a investovat do zbytečných úprav. Začněte podložkou, pak řešte sluchátka a teprve nakonec se domlouvejte se sousedy. Většinou to stačí.

Jak sladit okolí, aby piano nebylo ciz

Jak čistit housle, dokončení Interiéru aby lak zůstal zdravý Na tělo houslí používejte suchý, měkký hadřík z mikrovlákna. Postupujte malými kroužky, tlakem jen takovým, abyste prach zvedli, ne vtírali. Pokud prach drží, úložné prostory V malém bytě hadřík mírně navlhčete destilovanou vodou – nikdy ne vodou z kohoutku, která obsahuje minerály. Vyhněte se alkoholu, acetonu, ředidlům a univerzálním čisticím prostředkům. Ty rozpouštějí lak a poškození je nevratné. Struny otírejte zvlášť, shora dolů, a to i pod hmatníkem, kde se prach drží nejvíc.

První případ: nástroj už je nasycený. Pokud pouzdro stojí v místnosti s vlhkostí 55–60 % a vy tam přidáte další zdroj páry, dostanete se klidně na 70 %. Dřevo nabobtná, kobylka se zvedne, výztuha krku se ohne dozadu a pražce rekonstrukce koupelny krok za krokemčnou trčet. Poznáte to podle toho, že se krk prohne do „C" a struny drhnou o vyšší pražce. Řešení je jednoduché: změřte vlhkost vlhkoměrem nejdřív v místnosti, pak v pouzdře. Teprve když je pod 40 %, má smysl vlhčovač vůbec aktivovat.

Nábytek v okolí houslí čistěte jinak než nástroj. Bílý prach z kalafuny se na dřevě chová jako mastnota, proto ho suchý hadr jen rozmazává. Osvědčuje se nejdřív prach zvednout měkkým štětcem nebo hadříkem z mikrovlákna a teprve potom povrch otřít hadříkem navlhčeným vlažnou vodou s kapkou prostředku na nádobí. Prostředek nikdy nestříkejte přímo na nábytek. Naneste ho na hadřík, vyždímejte do polosucha a otřete. Poté povrch osušte. Na lakované plochy nepoužívejte prostředky s voskem ani s amoniakem, vosk prach zachytí a amoniak poškodí povrch.

Načasování je třetí věc. I ta nejlepší izolace má limity. Většina domovních řádů mluví o klidu mezi dvaadvacátou a šestou hodinou, ale sousedé mohou být citliví i jindy. Zkuste si promluvit – ne o tom, že máte právo hrát, ale o tom, kdy jim to vadí nejméně. Nabídněte konkrétní časy, kdy budete cvičit potichu nebo se sluchátky, a kdy si naopak můžete dovolit hrát nahlas. Lidé často reagují vstřícně, když vidí, že je berete vážně.

Prevence zabere méně času než čištění. Hrajte na místě, kde je podlaha snadno omyvatelná, a pod stojan na noty dejte malou podložku. Smyčec po hraní vždy otřete suchým hadříkem a ten pak vyperte, ne jen vyklepejte. Housle ukládejte do pouzdra, ne na otevřený stojan, kde na ně prach padá celý den. Jednou za čas zkontrolujte, jestli se prach neusadil i uvnitř pouzdra. Právě tam se vrátí na nástroj při každém zavření.

Kobylka a okolí strun jsou nejcitlivější místa. Prach zde ztvrdne na tenkou vrstvu, která tlumí zvuk. Odstraňujte ji měkkým štětcem s dlouhými vlákny, například štětcem na prach, a to bez tlaku. Nikdy nepoužívejte špičaté předměty, jehly ani párátka. Poškrábání dřeva v okolí kobylky se neopravuje snadno a může změnit zvuk nástroje.

Když prach zaschne a nejde dolů, neškrábejte ho. Vezměte hadřík s trochou destilované vody, nechte ho na místě chvíli působit a pak setřete. U starších houslí s poškozeným lakem raději svěřte hlubší čištění houslaři. Běžná údržba je otázka dvou minut po každém hraní – a to je méně než hodina, kterou strávíte odstraňováním vrstvy, která se mezitím spojila s prachem z místnosti.