Špatně umístěná napáječka zvyšuje riziko nemocí ve hejnu > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Praktický dopad je zásadní: takové peří neodpuzuje vodu. Slepice po dešti vypadá jako promočená, dlouho schne a snadno prochladne. Na druhou stranu je lépe izoluje v suchém chladu, takže v mrazivém počasí bez vlhkosti drží teplo lépe než mnohá hladká plemena. Chyba začátečníků je nechat je celý den na mokré pastvě nebo v průvanu. Řešením je zastřešený výběh, suchá podestýlka a krmení mimo otevřený prostor, kde se ptáci brodí v blátě.

Druhý typický problém je viditelnost kolem očí a kloaky. U některých linií peří přerůstá přes oči a zhoršuje orientaci, jinde zase překáží při páření a znečišťuje se. Kontrolujte to průběžně a případně peří kolem očí a pod ocasem zkraťte nůžkami. Nedělejte to plošně a nůžkami na nehty — ostré nůžky a klidné přidržení stačí. Stříhejte jen to, co skutečně překáží, ne celou siluetu.

Chlupaté slepice nejsou žádná kuriozita pro okrasné dvorky. Jejich peří má jinou strukturu než u běžných plemen – chybí mu tuhý prapor a místo toho vytváří měkkou, vlnitou vrstvu, která připomíná srst. Tento znak se nazývá hedvábnice a dědí se recesivně, takže dvě nosnice bez něj takové potomky nedají. Pokud chcete chlupaté ptáky, musíte je buď koupit od chovatele, nebo mít v hejnu nositele genu. Počítejte s tím, že takové slepice nejsou na první pohled poznat podle barvy stěn do obýváku – rozhoduje struktura peří, ne odstín.

Na co si dát pozor při chovu a která plemena vybrat Hedvábnice jsou nejznámější, ale ne jediná volba. Mají tmavou kůži a modré ušnice, snášejí menší vejce a mají silný sklon kvokavět. To znamená časté přerušení snášky a potřebu odděleného hnízda. Pokud jde o maso, je jemné, ale růst je pomalý. U hedvábnic se také častěji objevují problémy s viděním, protože chocholka zarůstá do očí – kontrolujte ji a případně krátce zastřihněte. Dále se vyplatí srstnaté varianty některých plemen, kde je peří méně extrémní a snáší lépe venkovní podmínky.

Těžká plemena jako kochinky, orpingtonky nebo brahmánky snesou menší výběh lépe než lehké nosnice. Jsou klidnější, méně létají a netouží po neustálém průzkumu okolí. Naopak leghornky, vlachy, plymutky nebo většina nosných kříženců potřebují delší běhání; v těsném výběhu začnou být nervózní, hlasité a dřív si vyklovou peří. Stejně tak se vyhněte kombinaci dvou aktivních plemen v malém prostoru, protože soupeření o každý kout přerůstá v klování.

Postřik proti hmyzu na zahradě nebo na balkoně nezasáhne jen mšice či komáry. Účinná látka se dostane na listy, do půdy, na květy a často i do vzduchu, kde ji dřív nebo později potká pták. Riziko není jen přímý zásah při stříkání. Ptáci sbírají otrávený hmyz, zobou napadené plody, pijí vodu z misek pod rostlinami nebo si čistí peří v prachu, kde postřik zaschl. Proto je potřeba plánovat aplikaci tak, aby se s ptáky v daném místě vůbec nepotkala.

Napáječka pro slepice domácí rozhoduje o tom, zda hejno pije dost a čistě. Špatně zvolený typ nebo zanedbaná údržba vedou k průjmům, zapařeným vzdušným vakům a rychlému šíření bakterií v celém hejnu. Než cokoli koupíte, spočítejte slepice a odhadněte, kolik vody denně skutečně vypijí. Nosnice v teplém počasí spotřebují výrazně víc než v zimě, a to i když snášejí méně.

Praktický postup je jednoduchý: prohlédněte peří, hřebínek, nohy a zobák u několika slepic, pak dva týdny sledujte snášku a chování. Pokud se znaky rozcházejí, věřte déle sledované snášce. Chybou je rozhodovat podle jednoho pohledu nebo podle toho, jak slepice vypadá po pelichání. Spojením těchto pěti znaků získáte odhad, který vám pomůže rozhodnout, které nosnice si nechat a které postupně vyměnit.

Stáří nosnice se nedá určit podle jediného znaku. Spolehlivý odhad vzniká spojením několika pozorování: peří, hřebínku, nohou, zobáku a toho, jak se slepice chová v hejnu. Pokud kupujete starší slepice nebo si chcete ověřit, zda vám nosnice ještě vydrží, prohlédněte je za denního světla a v klidu. Stress a šero výsledek zkreslí. postupně několik kusů, ne jednoho — rozdíly mezi mladou a starou slepicí vyniknou nejlépe ve srovnání.

Při výběru se ptejte na dvě věci: zda jsou rodiče chovaní venku celoročně, a jak vypadá jejich peří po dešti. Slepice, které vyrostly v suchém prostředí, budou mít s vlhkem větší potíže. Vhodné je vybírat jedince s kratším peřím kolem očí a s čistou kůží bez známek plísní. Neberte si domů ptáka s mokrým peřím na výstavě – často jde o kosmetickou úpravu, která zakryje špatnou strukturu.

Běžná chyba je krmit je stejně jako nosná plemena. Kvůli menšímu vzrůstu a pomalejšímu metabolismu potřebují méně energie a více vlákniny. Překrmování vede k obezitě a k problémům s kladením. Napáječku umístěte tak, aby se do ní nedostala podestýlka, a vodu měňte častěji než u běžných slepic – chlupaté peří zachytí nečistoty a vlhkost se drží u kůže. Pokud plánujete chov s barevnými vejci, ověřte si snášku konkrétní linie, ne jen plemene.